CHOKI MOTOBU

(1870-1944)

Jeho otec, lord Motobu Choshin ( Motobu Aji Chosin ) byl potomek šestého syna Okinawského krále Sho Shitsu  (1629-1668), zvaný Sho Koshin, také známý jako princ Motobu Chohei (1655-1687). Choki byl třetí syn Motobu Udun ("Motobu Paláce"), jeden z následovníků a dědiců větve Ryukyuan královské rodiny.

Jako na posledního ze tří synů nebyl na Motobu Choki vznášen nárok na vzdělání ve stylu Te (dřívější název pro karate). Přesto však měl Motobu o Karate velký zájem a většinu volného času tráví svým tréninkem na makiwaře a posilováním s velkými těžkými kameny.

Jeho malým vzrůstem, vytrvalostí, velkou silou a pružností si vysloužil přezdívku Opičák Motobu. Začal cvičit karate pod vedením mistra Matsumury Sokona a pokračoval u Anka Itosu, Sakumy Peichna a Kosaku Matsomory.

Motobu si našel zálibu ve zkoušení svých schopností v různých pouličních rvačkách, což bylo velmi nežádoucí té doby, ale vzhledem k tomu, že byl z královské rodiny jeho učitelé i místní obyvatelé tuto jeho nežádoucí zálibu tiše tolerovali.

Velkou oblibu si našel v Kata Naihanchi, kterou považoval za základ svého Karate. V jeho oblíbeném repertoáru byly také Kata Passai, Chinto, Rohai, Sanchin, Kushanku a Ueseishi. " V Naihanchi jsou základy Karate. Pohyby boků z jedné strany na druhou a způsob aplikace, koresponduje přesně s tím co znám z reálného boje."

"Blokující ruka musí být schopna stát se útočící, a to ve stejném okamžiku. Nejprve se bránit a pak následně další technikou útočit je neefektivní . To není pravé Bujutsu. Reálné Bujutsu je jeden pohyb boků s krytem a úderem zároveň."

V roce 1921 se odstěhoval do Osaky. Následně za ním přišla skupina příznivců místních zápasů, které v té době byly v Japonsku velmi oblíbené s žádostí, aby se jednoho takového Motobu zúčastnil.

Tyto zápasy se často odehrávaly za účasti nejen místních velkých bojovníků, ale i bojovníků ze zahraničí. Ve svých 52 letech Motobu nastoupil proti Ruskému boxerovi. Jeden jediný úder do hlavy a boxer padl k zemi. Tento knock-out velmi proslavil tehdy Okinawské Karate. Mnoho různých novin otisklo článek o této události a v té době o nastupujícím Karate. Zásadní věc však na tomto článku byla ta, že se sice psalo o velkém úspěchu Choki Motobu, ale článek doprovázela ilustrace Ginachina Funakoshiho jako zázračného Okinawského bojovníka nevelkého vzrůstu. Oběma z nich tato popularita přinesla mnoho zájemců o studium Karate, i když mezi nimi osobně se díky tomuto článku objevila jistá hořká soupeřivost, která měla za příčinu mnoho slovních pří.

Funakoshi následně otevírá své dojo a přijímá řady studentů.

Motobu příjímá řady studentů ve svém dojo Daidokan otevřeného v roce 1921 v Osace, ve kterém vyučuje až do začátku druhé světové války.

Choki Motobu byl prvním mistrem vyučujícím Karate na území Japonska.

Jeho tréninky byli zvláštností a to z toho důvodu, že všechny povely při tréninku podával v rodném jazyce a využíval k vysvětlování tlumočníka. Z tohoto důvodu vzniklo mnoho spekulací o jeho gramotnosti. Motobu toto komentoval, že rodný jazyk jeho otce bude více motivovat protesty proti utlačování Okinawy Japonci a proti paralizování pravomocí celé Ryukyuan aristokracie.

Podle pověstí byl Motobu neporazitelný bojovník.

Motobu měl spoustu následovníků a slavných studentů z nichž jsou někteří :

 

Nakamura Shigeru, zakladatel Okinawa Kenpo

Tatsuo Yamada, zakladatel Nihon Kenpo karate-do

Sannosuke Ueshima , zakladatel Kushin-ryu

Yasuhiro Konishi , zakladatel Shindo Jigen-ryu

Kosei Kokuba (Japonsky: Yukimori Kuniba), zakladatel Seishin Kai

Hironori Otsuka , zakladatel  Wado-ryu

Tatsuo Shimabuku , zakladatel Isshin-ryu 

Shoshin Nagamine , zakladatel  Matsubayashi-ryu

Katsuya Miyahira  zakladatel Shorin-ryu Shidokan 

Motobu vydal dvě knihy o karate, Okinawa Kenpo Karate-jutsu Kumite-hen (1926) a Watashi no Karate Jutsu (1933).

Okrajově na trénink docházel i Kenwa Mabuni, zakladatel Shito-ryu.

Studenti mistra Motobu

 

 

Upravil kata Passai Guwa.

Rok 1930 Mistři Karate v Tokyu (z leva) Toyama Kanken,

Otsuka Hironori, Shimoda Takeshi, Gichin Funakoshi, Motobu Choki

Mabuni Kenwa, Nakasone Genwa, Taira Shinken